Politika je opravdu takové zajímavé téma, kterým se někteří lidé úplně vyhýbají a lidé se politice někdy vyhýbají také kvůli tomu, že je to velice kontroverzní téma, protože na světě nejsou lidé, kteří by se úplně na sto procent shodli s jedním názorem, který se týká právě politiky. A politika mě jako dítě samozřejmě vůbec nezajímala. Také já si vzpomínám na svoji babičku a dědečka, jak vždycky u nich doma jsme přespávali se sourozenci a s bratrancem a sestřenicí, když jsme měli ve škole velké prázdniny. Byly tu letní prázdniny, které trvaly dva měsíce, takže jsme většinou vždycky tak tři anebo čtyři týdny trávili u babičky a u dědečka na vesnici, kteří měli opravdu plno zvířat a vzpomínám si, že když vždycky začínali večer zprávy, tak babička s dědečkem vždycky utíkali k televizi, aby se na to v klidu dívali a vím, že se tam vždycky většinou bavilo politice.
Babička s dědečkem také vedli dlouhé rozhovory o politice. A ještě když přišla sousedka se sousedem, tak ty politické rozhovory byly vždycky třeba tak i na dvě hodiny. Kolikrát také padala sprostá slova, čemuž my děti jsme se opravdu hodně smály, ale nám to vůbec nevadilo. A se sestřenicí jsme si vždycky říkaly, že určitě sprosté my nikdy nebudeme. Jenomže víme, jak to chodí.
Uběhlo asi deset let a my jsme se sestřenicí byly takové, že občas používáme také sprostá slova, ale nyní už na tom vůbec nic nevidím. A pokud vás zajímá, jestli jsme třeba po dědičce a po dědečkovi zdědily také lásku k politice, tak vás opravdu zklamu. I když o politice také slýchám různé názory, které někdy ani nejsou pravda anebo jsou přehnané, tak jsem takovou lásku k politice vůbec nenašla. Ani nevím, jak bych měla najít nějakou pozitivitu na politice. Vždyť podle mého názoru politika jenom takhle ničí lidi anebo jim ničí zdraví, a to hlavně psychiku. A myslím si, že psychiku si kvůli politice opravdu ničit nebudu anebo nějaké partnerské vztahy nebo rodinné vztahy mi také za to nestojí.